Roš Hašana, židovský Nový rok, je dnem, kdy se otevírají nebesa, lidé jsou voláni k pokání a Boží hlas zaznívá skrze troubení na šofar. Tato prastará tradice není jen pouhou oslavou kalendářního přelomu; je především výzvou k reflexi, pokání a návratu k Bohu. Jak nám ukazují moudrosti předních rabínů, troubení na šofar je voláním k probuzení naší duše, abychom se vrátili k našemu Stvořiteli a znovu přijali Jeho království.

Význam šofaru a probuzení duše

Maimonides (Rambam), židovský učenec z 12. století, ve svém díle Mišne Tora zdůrazňuje, že troubení na šofar na Roš Hašana není pouhým příkazem, ale symbolickým voláním k duchovnímu probuzení. „Probuďte se, spáči, ze svého spánku! A ospalí, probuďte se ze svého omámení!“ píše Rambam. Troubení je symbolem Božího volání, které má probudit duše věřících z duchovní ospalosti. Šofar volá každého z nás, aby se zamyslel nad svým životem, zkoumal své činy a vrátil se zpět k Bohu.

Rambam dále uvádí, že troubení na šofar bylo tradicí i během Jubilejního roku (50. rok, kdy se otroci vraceli na svobodu a majetky k původním majitelům). Troubení symbolizovalo nejen fyzickou, ale i duchovní svobodu. Je to okamžik, kdy se člověk vrací k Bohu jako ke svému skutečnému Pánovi, čímž uznává Jeho nadřazenost a prosí o milost a vedení.

Rabbeinu Saadia Gaon a symbolika troubení

Rabbeinu Saadia Gaon, významný židovský učenec 10. století, uvádí ve svém díle deset důvodů pro troubení na šofar. Jeden z nejvýznamnějších je připomínka shromáždění u hory Sinaj, kde Židé obdrželi Tóru, a „hlas šofaru byl velmi silný“ (Exodus 19:16). Stejně tak nám troubení na Roš Hašana připomíná budoucí příchod Mesiáše, kdy „velký šofar“ přinese konečné vykoupení a shromáždí všechny rozptýlené. Troubení šofaru tedy není jen návratem k minulosti, ale také vyhlížením budoucnosti – doby, kdy se naplní Boží zaslíbení.

Rabi Nachman z Braclavi: Radost z pokání a očekávání nového začátku

Rabi Nachman z Braclavi, významný chasidský učitel z 18. století, považoval Roš Hašana za čas radostného návratu k Bohu. Přestože je tento svátek dnem Božího soudu, Nachman učil, že radost z pokání je cestou k očištění. „V tuto dobu máme možnost zanechat své hříchy a začít znovu. Je to příležitost, kdy můžeme plně přivítat nový začátek, očistit své srdce a očekávat příchod Mesiáše s nadějí a vírou,“ říká Nachman. Pro rané křesťany, kteří nadále slavili Roš Hašana, mělo toto očekávání Mesiáše podobný význam, jen s tím rozdílem, že v Mesiáši viděli samotného Ježíše Nazaretského.

Eschatologický význam Roš Hašana: Den soudu a naděje na Mesiáše

Roš Hašana je rovněž znám jako Yom HaDin, den soudu, kdy se podle židovské tradice Bůh rozhoduje o osudu jednotlivců na další rok. Tento koncept je hluboce zakořeněný v židovské eschatologii, ale pro rané křesťany měl Roš Hašana i zvláštní význam. Věřili, že se při druhém příchodu Krista naplní očekávání židovského Mesiáše, což je spojeno s „hlasem archanděla a Boží troubou“ (1. Tesalonickým 4:16), která svolá věrné a nastolí Boží království.

V tomto smyslu se den Roš Hašana stává nejen dnem Božího soudu, ale i dnem naděje a očekávání Mesiáše. Troubení na šofar, které probouzí duše k pokání, je připomínkou toho, že Boží království je blízko a že máme být připraveni na příchod Krále. Raní křesťané, kteří vyhlíželi druhý příchod Krista, mohli v tomto svátku nacházet potvrzení svých eschatologických očekávání.

Gradace k Mesiáši: Proč Roš Hašana směřuje k naději na vykoupení?

Troubení na šofar tedy není jen připomenutím minulosti, ale také voláním k naději na budoucí naplnění Božího plánu. Jak píše Maimonides: „Hlas šofaru je jako Boží trouba, která svolává lidstvo k návratu k Bohu a připomíná nám blížící se konečné vykoupení“. V tomto smyslu směřuje celý svátek Roš Hašana k očekávání Mesiáše, který přijde a přinese konečný mír a spravedlnost.

Podobně jako židovská tradice očekává příchod Mesiáše, který shromáždí lidstvo a obnoví Boží království, i křesťané očekávají návrat Krista jako Mesiáše, jenž naplní všechny prorocké předpovědi. Roš Hašana se tak stává výzvou k duchovnímu probuzení, k pokání a k připravenosti na příchod Boha, ať už ho věřící vnímají skrze židovskou nebo křesťanskou optiku.

Tags: