Dva příběhy, dvě zrady, dva muži prodaní za stříbro. Josef, nenáviděný svými bratry, vhozený do jámy a prodaný do otroctví. Ježíš, zrazený jedním z Dvanácti, prodán za třicet stříbrných a vydán k smrti. Na první pohled tragédie. Jenže pod povrchem se děje něco nečekaného – něco, co přesahuje lidskou logiku.
Josef se po letech setkává se svými bratry, ne jako otrok, ale jako vládce Egypta. Bratři se třesou strachy. Čekají pomstu. Ale Josef se usmívá: „Vy jste proti mně osnovali zlo, ale Bůh to obrátil v dobro.“ (Gn 50,20) Cože? To, že ho zradili, bylo vlastně součástí Božího plánu? Ano.
A co Jidáš? Prodal Ježíše – a litoval. Peníze zahodil. Zatímco Josefovi bratři si své stříbro ponechali a zůstali léta v klamu, Jidáš pochopil, že žádné peníze nestojí za ztrátu nevinného. Mohl čekat na odpuštění? Pokud Josef odpustil svým bratřím, mohl by snad Ježíš, který na kříži odpustil i těm, kdo ho přibili, neodpustit Jidášovi?
Tohle je evangelium. Bůh bere zradu, slabost, selhání – a mění je v něco nádherného. Vykoupení přichází skrze kříž. To, co vypadá jako největší prohra, je ve skutečnosti největším vítězstvím. Ať už jsme kdokoli, ať už jsme udělali cokoli, Boží odpuštění je mocnější než naše hříchy. Konec není v naší zradě, ale v Jeho lásce.
Tvoje minulost tě nedefinuje. Definuje tě to, komu patříš. A pokud patříš Kristu, pak i tvé pády mohou být proměněny v něco, co nakonec přinese dobro. Protože Bůh píše příběhy, které začínají v temnotě, ale končí ve slávě.
