Příběh Ježíšova utrpení začíná ne na Golgotě, ale v tichu Getsemanské zahrady. Je to místo, kde se Syn Boží modlí, zatímco jeho učedníci spí. V tomto okamžiku zažívá něco, co nikdo z nás nikdy nepochopí – něco, co přesahuje lidskou zkušenost. Zatímco my procházíme svými vlastními chvílemi osamocení, nikdy to není totální odloučení od Boha. I v našich nejtemnějších chvílích nad námi září světlo Boží milosti, a jeho přítomnost nás stále doprovází. Ale co prožil Ježíš v Getsemanech, bylo zcela jiné.
Ježíš čelil něčemu nepředstavitelnému. Stál před okamžikem, kdy měl být oddělen od Otce, s nímž byl od věčnosti jedno. Tento okamžik vyprázdnění – úplného odloučení – je těžko uchopitelný, protože pro nás lidské bytosti je to něco, co nikdy nezažijeme. Ježíš v té chvíli přijal na sebe tíhu všech hříchů světa, a aby nás vykoupil, musel projít naprostou prázdnotou – oddělením od Otce.
V Bibli čteme, že Otec a Syn jsou jedno. Jak si tedy můžeme představit, co znamenalo toto oddělení? Jak strašlivé to muselo být, když došlo k přerušení jednoty mezi Otcem a Synem? V Getsemanech zažil Ježíš stav, který přesahuje všechno, co si dokážeme představit – přerušení nebeské vazby, která existovala od věčnosti. Byla to jediná cesta, jak mohla být naplněna spása.
A tak vykoupení nezačalo až na Golgotě. Ne. Už v Getsemanech Ježíš prošel tímto vyprázdněním. Tam přijal svůj úděl, tam nesl naši hříšnost a vydal se na cestu k úplné oběti. Jeho modlitba: „Otče, pokud je to možné, vezmi tento kalich ode mne,“ není jen voláním utrpení, ale také vyjádřením hloubky oddělení, které musel zažít. Golgota byla vrcholem oběti, ale samotné vykoupení začalo už v této zahradě, kde Ježíš přijal svůj úděl osamocení.
A nyní, zamysleme se nad tím, co je peklo. Peklo, jak ho popisuje Bible, není podle mého názoru místem ohně a utrpení. Peklo je totální odloučení od Boha. Totální prázdnota. Je to stav, kdy Boží Duch není přítomen. Kdyby Bůh stáhl svého Ducha z naší země, nastalo by peklo na zemi. A právě toto odloučení Ježíš v Getsemanech zažil. Prožíval kousek pekla, aby nás uchránil před jeho plností.
Pro nás to znamená, že i když prožíváme chvíle osamocení, nikdy neprožijeme to, co Ježíš. Nikdy nebudeme zcela odděleni od Boha, protože jeho Duch je stále s námi. Ježíš zažil totální prázdnotu, aby nás mohl vykoupit z našeho hříchu. Getsemane tak není jen místem utrpení – je to místo, kde začalo naše vykoupení, kde Ježíš přijal na sebe tíhu světa a otevřel nám cestu k věčnému životu.
