Když Kristus po svém vzkříšení opustil tento svět a vystoupil na nebesa, nezanechal nás tu samotné. Naopak – zanechal zde svůj otisk, svou přítomnost v podobě Ducha Svatého. Duch, který působí jako kvas, prostupuje vše, čeho se dotkne, a proměňuje nás i celý svět kolem nás.

Je to kvas, který nenápadně, ale neustále pracuje. Jako kvas dokáže proniknout a proměnit celé těsto, i Kristova přítomnost prostupuje každé společenství, každou církev a dokonce i ty nejběžnější situace našeho každodenního života. Špetka Ducha Svatého v našem srdci nebo myšlenkách nás tvaruje a přibližuje k Boží lásce.

Kristus nemá hranice – najdeme jeho přítomnost u katolíků, pravoslavných, protestantů a všude tam, kde působí alespoň nepatrně. Jeho vliv se šíří v tichu kostela, ve slovech útěchy nebo v laskavém gestu mezi přáteli. Zkrátka všude tam, kde je něco, co připomíná Krista, Duch Svatý začíná proměňovat a posvěcovat.

Kristus však nepřišel jen pro několik vyvolených. Jde mu o spásu celého lidstva. Vymyslel to tak, že cokoli, co se ho jen dotkne, je nakaženo jeho kvasem – a tento kvas pak působí, dokud nenaplní celou duši. Začíná tiše, ale roste, sílí, a pomalu stravuje vše, co najde. Pokud mu dovolíme, bude v nás působit trpělivě a hluboce, až nás celý promění, přiblíží ke spáse a naplní Boží láskou.

Duch Svatý, jako prostředník Kristovy přítomnosti, je tím neviditelným tmelem, který drží pohromadě církev i náš osobní život. Kristus tedy nezůstává jen na oltářích nebo v modlitebních knihách. Zanechal tu kvas, který tichou a neviditelnou silou proměňuje svět, zcela všedně, ale zcela skutečně. Tento kvas působí v každé laskavosti, každém odpuštění, v tichých chvílích i v rozhodnutích, která nás přibližují k pravdě.

Kristus je tedy přítomen nejen v okamžicích zbožnosti, ale i v radostech a výzvách každodenního života. A jak se kvas rozšiřuje, přetváří naše srdce, myšlenky i vztahy – působí, dokud nestráví celou naši duši a nepřetvoří ji k obrazu lásky, k níž nás Kristus povolává. V tomto smyslu se naplňuje i jeho slovo: „První budou poslední a poslední první,“ protože Kristův kvas často působí tam, kde to nejméně čekáme. Proniká do srdcí, která jsou zdánlivě vzdálená, přetváří životy, které se zdají beznadějné, a probouzí světlo i tam, kde vládne největší tma.

Kristův kvas nás překvapuje svou mocí a skromností – tiše, ale jistě přetváří svět, a ukazuje nám, že Boží působení není omezeno lidskými očekáváními ani hierarchiemi. Tam, kde bychom to možná nejméně čekali, probouzí naději a přináší spásu.